Stručná historie karate

Zrod karate jako "stylu" se umisťuje na souostroví Ryukyu (Okinawa), kořeny karate však sahají dále do Číny a Indie. Většina mistrů karate studovala v Číně, nebo přejala své znalosti od čínských mistrů, kteří působili na Okinawě. Vlivem osob jako Gichin Funakoshi, Kenwa Mabuni, Choshin Chibana, Hironori Otsuka, Chojun Miyagi se karate z okinawy dostalo do hledáčku japonské vlády a dále se začlo šířit do světa.
Původně bylo karate především formou sebeobrany. V moderní době je známo spíše jako bojový sport, který se významně zasloužil o propagaci karate po celém světě.

Dvě hlavní linie karate na Okinawě

Vývojových linií karate je více a mnohdy není možné je přesně zmapovat. Často jsou pojmenované podle svých zakladatelů (například Uechi-ryu, která je dodnes vyučována rodinou Uechi), avšak v základě lze tyto směry rozdělit podle místa vzniku - školy působící v Shuri a Tomari jsou klasifikovány jako shorin-ryu. Školy z Naha jako shorei-ryu. Gichin Funakoshi ve své knize "Ryukyu Kenpo Karate" píše, že každá line má své přednosti i slabiny a dodává, že je vhodné praktikovat obě. Kenwa Mabuni (zakladatel shito-ryu), ale např. oponuje tím, že školy učí jedno a totéž, jen metoda je jiná.

SHORIN-RYU používá rychlé pohyby a kombinace, změny směrů, variabilní kopy a spíše delší postoje. Dýchání je přirozené. Kata představující tuto linii jsou např. Passai, Kusanku, Chinto.

SHOREI-RYU je zdůrazňuje pohyb v menším prostoru, klade větší důraz na dýchání, používá nízké kopy a kratší, vyšší postoje (mnohdy s vnitřním napětím). Působí silovějším dojmem. Typická kata jsou např. Sanchin nebo Fukyu Kata Ni.

Proč cvičit karate

Staré orientální přísloví říká, že kdo poráží jiné, je silný a mocný. Kdo porazí sám sebe, je neporazitelný. Myslím si, že toto motto zcela postihuje podstatu kteréhokoli bojového umění. V karate za Vás nikdo nic neodcvičí. Veškerá investice do tréninku se však spolehlivě vrátí (možná ale ne ve formě, jakou očekáváte). Do tréninku je však nutné investovat (nemám na mysli peníze) stále.
Snad každý přichází na karate s tím, že se bude umět bránit, případně mu bude předán účinný prostředek ke kompenzaci nedostatků vlastního ega. Zčásti je to pravda. Podstatou karate-do je ale objevení sebe sama - svých možností. I pokud vyjmete z karate (či jiného bojového umění) jen techniky pro vlastní obranu, stejně se dostanete do bodu, kdy bez poctivého tréninku a srdce není možné udělat krok dál.

Základní komponenty

Strukturu tréninku karate postihuje i organizace těchto stránek. Zakladní tři pilíře tréninku jsou:

• základní techniky - kihon
• cvičení s partnerem - kumite
• cvičení forem - kata

Po zvládnutí základních technik se tyto spojují do kombinací, které se praktikují v předepsaném pořadí a v navrženém prostorovém schématu - kata. Jakmile si karatista dostatečně osvojí správnou formu techniky, jeho celoživotní prací zůstává použití této techniky v reálném konfliktu. V prostorách tréninku není žádný reálný konflikt přijatelný a tak se rozvinula tréninková forma boje - kumite. Kumite (volný boj) a kata (simulace boje) jsou závodní disciplíny dnešního karate. Na tomto místě je nutné podotknout, že karate není útočný sport. Symbolizuje to jeden z překladů rčení "Karate ni sente nashi" ("V karate není první útok").

Další komponenty tréninku

na začátek stránky