Psychické složky tréninku
KIAI
Kiai je chybně prezentováno jako pouhý výkřik. Ve skutečnosti jde o koncentraci všech sil (energií) k jedinému účelu a v jednom
okamžiku. Jde o duševní stav, kdy naprosto správnou technikou ve správný čas provede karateka techniku, proti které je protivník
prakticky bezbranný. Exploze sil a vůle je natolik silná, že dochází k fyzickému projevu - výkřiku. Ale výkřik samotný naopak není stavem kiai.
Vítězství takovou technikou přináší pocit určité úlevy a hrdosti.
Kiai lze nalézt často mimo pole bojových umění - studujte a všímejte si sami. Na poli bojovém existují příběhy o válečnících, kteří dokázali
svým výkřikem prakticky přikovat soupeře k zemi, neoschopného bojovat. Fyzicky slyšitelné kiai začne vařit vaši krev, naopak pouhý pokus
o výkřik se setká s pobavením okolí. Výkřik vychází z podbřišku (nikoli hlasivek), a v tréninku kata byl původně zcela svobodný. Tam kde žák
cítil účinnost své techniky, bylo kiai namístě. Dnes jsou přesně daná místa, kde má být výkřik proveden - naštěstí však zůstala špetka příčetnosti
a za kiai "navíc" nemá docházet k penalizaci (v soutěži).
AIKI
Protivník, konfrontován s technikou KIAI, je i bez přímého zásahu (fyzického kontaktu) zcela bezmocný a psychicky zlomený - cítí stav popisovaný jako AIKI.
V klasickém textu Sun-c' - "Umění války" - je psáno že "Není uměním porazit síly protivníka v boji, ale neutralizovat jeho síly bez boje".
Kata provedená na vysokém stupni mistrovství a se správným duševním stavem, navozuje v pozorovateli stav aiki - stav kdy si pozorovatel uvědomuje, že boj
s tímto protivníkem je za určitých podmínek předem prohrán.
Sám koncept KIAI a AIKI je velmi hluboký. Projevy umělého napětí ve tváři, přehnaného křičení nebo arogance ve sportovním soutěži jsou projevem fyzického
divadla nebo nesprávné duševní rovnováhy. Arogance není kiai, ačkoli projevy mohou být velmi podobné.
MUSHIN
"Prázdná mysl" je stavem ke kterému směřujeme v tréninku karate, ať už kata nebo kumite. Rušivé myšlenky typu "zraním se", "teď provedu tuhle kombinaci", do tréninku nepatří. Mysl má být bez konkrétní myšlenky. Z hlediska neurologie má kontrolu nad cvičením získat mozkový kmen a lymbický systém, nikoli neokortex (vědomí). Negativním projevem "usídleného" vědomí je váhavost v technice, nedůvěra v provedení techniky, strach z chyby, nepřirozené dýchání apod. Nevhodná tréninková metoda uvrhne jedince snadno do spirály přílišného přemýšlení a neschopnosti dosáhnout lepší kvality cvičení.
Zdroje:
I.Abernethy - Bunkai Jutsu
E.Montaigue - Dim Maik
V.Liška - Vyšší dimenze tréninku
Vlastní poznámky
22.5.2013, Petr S.