V pátek 22.února jsme se vydali do Prahy na seminář shihana Hidea Ochiho (8.dan). Pět z nás jelo s Tomem autem (krom již zmiňovaného Toma byli v autě Kubas, Fifan, Hubert a Matrin).
Kaly, Marcelka a moje maličkost se ubírali do hlavního města autobusem Student Agency.
Naše trojice dorazila do Prahy podle předešlé domluvy dříve, než pětičlená posádka tryskomobilu,
aby se mohla v klidu dostat na místo srazu, což byla Chorvatská ulice (neboli ateliér mého taťky).
Tom mi zavolal, že už taky dorazili do Prahy, tak jsem vyrazil, abych jim ukázal cestu do ateliéru.
Dohoda byla taková, že se sejdeme na náměstí Jiřího z Poděbrad - před branou kostela...
Tedy vyběhl jsem z domu, aby si kluci nestěžovali, že na mě dlouho čekali. Jenže uoha, oni nikde nebyli.
Ať jsem obcházel kostel, jak jsem chtěl, tak jsem na ně stejně nenarazil. Tož jim volám...
"Čekám před vchodem, kde ste vy?", a oni mi na to odpověděli: "No my taky, tak kde seš TY ?".
J
á na to, že jsem přeci před vchodem do kostela!". A oni: "No my taky"...
Tak jsme rychle zjistili, že jsme každý u úplně jiného kostela :D)))
Poochvíli jednání přes telefon jsme se dohodli s mym tátou a dojeli jsme pro ně autem...
Tak konečně jsme byli všici na místě, pomalu jsme vybalili a dali se do večeře...
Kecám byla to prostě obrovská žranice,při sledování Červeného trpaslíka:D)
Šli jsme na kutě okolo 11h večerní... Ráno byl budíček v 6:30, nechtělo se jim stávat a já je marně budil :D)
Museli jsme se dostat metrem na halu SOU Zelený pruh. Metro bylo v pohodě, ale bus jsme vážně nemohli najít
a Pražáci z nás měli děsnou srandu a posílali nás z jedné zastávky na druhou.
Naštěstí jsme nás zachránil jeden známý karaťák a tak jsme se zhruba o půl deváté dostali
na halu.
Trenal začínal v děvět. Stihli jsme se ještě pozdravit se známými z ostatních dojo
a už byl nástup. Při řazení na rozcvičku se všichni museli pousmívat (hlavně shihan) neboť sempaium se očividně nedařilo
udržet dav na vykázaných místech. Rozcvičili jsme se a konečně se nás ujal pan Ochi.
Jeho charismatická osobnost okamžitě zjednala pořádek a nikdo se ani nepohnul bez jeho svolení.
Začalo se základními technikami na různá pásma i do stran. Nejdříve vše probíhalo ve stoje
a pak jsme přešli do postojů. Procvičovali jsme základní techniky, které na sebe v průbehu tréninků navazovali.
Sanbon-tsuki, age-uke, soto-uke, uchi-uke, shuto-uke, gedan-barai, z kopů pak mae-geri, mawashi-geri, ushiro-geri, yoko-geri-kekomi a
yoko-geri-keage. Jelo se s různými otočkami a změny postojů sem tam, sem tam, až se nám z toho motaly hlavy :D)
Z kumite pak kihon-ippon-kumite, gohon-kumite a nakonci trenalu se jelo několikrát randori.
Kata se cvičila od Heian-Shodan až po Tekki-Shodan. Shodan a Nidan, jsme jeli i poslepu, což byla zajímavá zkušenost
(podle mého dojmu se člověk vcítí více do svého cvičení a podá lepší výkon, než když sleduje věci kolem).
Na druhý trénink přijeli Petr-san s Gabčou, takže jsme měli zastoupení v obou cvičebních skupinách...
V sobotu po dvouch trenalech následoval turnaj Gichincup, na který se sjeli karatisté z Maďarska, Francie, Slovinska, Itálie, Skotska,
Německa a ČR. Japonsko zde bylo zastoupeno samotným shihanem, který celý turnaj sledoval... ČR skončila na 4.místě, na 1. se umístili karatékové z Maďarska.
Nejduležitější pro náš oddíl byla Petr-sanova účast na zkouškách na 1.DAN, které po předchozím tvrdém cvičení
složil s pochvalou shihana Ochiho. Tímto bych rád znovu pogratuloval našemu učiteli z Karate klubu Vysočina
za úspěšné složení zkoušky!! Večer se to náležitě oslavilo kofolou :D)))
V něděli byly 4 trenaly a po nich následovala cesta domu, jelo se už auty...
Pro mně osobně byl tento seminář obrovskou a nezapomenutelnou zkušeností.
Pan Ochi je pro mně velkou autoritou a hrozně si vážím toho, že jsem měl tu čest pod ním cvičit na tomto semináři.
Oss Soky
|
na začátek stránky
